|
|
Zhodnocení hospodaření vybrané obce
Hyršová, Tereza ; Nečadová, Věra (oponent) ; Lajtkepová, Eva (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na definování úlohy obce ve veřejné správě České republiky a jejím hospodařením s rozpočtem. Teoretická východiska jsou popsány v první části práce. V analytické části se pak zabývá zhodnocením hospodaření vybrané obce Rozsochatec v letech 2012-2016 za použití vybraných analýz. V závěru jsou navržena možná zlepšení dosavadní situace.
|
|
|
Vliv rezidenční suburbanizace na rozvoj obce – případová studie Nový Šaldorf-Sedlešovice
Ďuriška, Martin
Bakalářská práce se zabývá vlivem rezidenční suburbanizace na rozvoj obce Nový Šaldorf-Sedlešovice. Teoretická část je věnována definici procesu suburbanizace a rozlišení druhů tohoto jevu. Dále se zaměřuje na historické a současné přístupy k vymezení suburbánních zón, faktory vzniku suburbií, aktéry procesu a také všeobecné dopady. Součástí teoretické části je také vymezení legislativních nástrojů k regulaci suburbanizace na území České republiky. V neposlední řadě dochází ke zhodnocení dosavadního vývoje rezidenční suburbanizace na území České republiky a ve vybraných zahraničních státech. Praktická část je tvořena vlastním výzkumem na základě analýzy veřejně dostupných dat z Českého statistického úřadu, aktuálně platného územního plánu obce, údajů z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a mapových portálů Mapy.cz a GIS ORP Znojmo. Kvalitativní šetření bylo realizováno pomocí polostrukturovaných rozhovorů s aktéry zapojenými do života v obci. Na základě výsledků výzkumu byly vymezeny nejvýznamnější problémy s procesem rezidenční suburbanizace na území obce Nový Šaldorf-Sedlešovice. Byla sestavena adekvátní doporučení pro zmírnění dopadů procesu, která jsou využitelná pro samosprávu obce.
|
|
|
Josefa Menšíková a občanská společnost Německého Brodu druhé poloviny devatenáctého století
Tvrdý, Petr ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám dějinami Německého (dnes Havlíčkova) Brodu v devatenáctém století. Sleduji přitom osudy Josefy Menšíkové, české vlastenky a manželky místního starosty. Práce ale není omezena na půdorys jednoho regionu. Částečně se věnuji i historii Třebíče a Tišnova nebo fenoménu českého vystěhovalectví do Spojených států se vztahem k oblasti Nebrasky. V celé své diplomové práci si všímám obecní samosprávy Německého Brodu, proměn města i zdejších obyvatel a životních osudů přátel Josefy Menšíkové (Karel Havlíček, Ferdinand Čenský). Klíčová slova Havlíčkův Brod; Karel Havlíček Borovský; Národní emancipace; Německý Brod; Obecní samospráva
|
|
|
Činnost spolků na Kralovicku jako součást modernity kraje (2. pol. 19. st. - 1. pol. 20. stol.).
Hurtová, Jarmila ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Matušková, Martina (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vývojem spolkové činnosti na území bývalého soudního okresu Kralovice v období od druhé poloviny 19. století do první poloviny 20. století. Úvodní část práce je věnována počátkům a obecnému vývoji spolků v českých zemích s přihlédnutím k jejich typologii a procesu vytváření spolkové legislativy ve vymezeném časovém horizontu. Další oddíl práce je již konkrétně zaměřen na region Kralovicka. Popsán zde je historický vývoj oblasti s důrazem na období let 1848-1949, jenž je následován charakteristikou utváření, typologií a činností spolků v soudním okrese Kralovice. Závěrečná část se pak detailně věnuje spolkům města Kralovic, tj. jejich vzniku, členům, činnosti a vlivu těchto korporací na vývoj a podobu města. Klíčová slova: elita, korporace, Kralovice, Kralovicko, občanská společnost, obecní samospráva, sdružování, soudní okres Kralovice, spolek, spolková činnost, spolková legislativa, spolkovnictví, typologie spolků
|
|
|
Obecní samospráva v České republice: teoretická a historická východiska
Malast, Jan ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Sládeček, Vladimír (oponent) ; Průcha, Petr (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou obecní samosprávy, konkrétně pak se zaměřuje na její teoretická a historická východiska. Záměrem práce bylo pokusit se o takové zpracování obecní samosprávy, které se neomezí pouze na přepis či komentář pozitivněprávní úpravy, ale které na zvolenou problematiku nahlédne optikou právně-teoretických, právně- historických a politologických hledisek. Sledovaným výsledkem tak bylo vytvoření odborné studie podávající ucelený pohled na problematiku obecní samosprávy nejen co do její současné pozitivněprávní úpravy, ale především identifikující její teoretická východiska a historické kořeny a zpřístupňující je ve vzájemné provázanosti čtenáři. Práce v prvé řadě vymezuje soubor institutů, které lze souhrnně označit jako základní teoretická východiska veřejné samosprávy (se zdůrazněním specifik samosprávy obecní). V kontextu vzniku a vývoje moderní veřejné správy zkoumá příčiny vedoucí k začlenění prvků samosprávy do systému moderní administrativy. Tyto důvody spočívají nejen v historických a sociálních kořenech komunálního soužití lidské společnosti, ale výrazně vycházejí z politických ideálů formujících vertikální dělbu veřejné moci v přirozené snaze obyvatel po určitém vyvázání se z tradičně centralistického státního útvaru. Klíčovou charakteristikou, od níž se pro...
|
|
|
Čechizace Českých Budějovic
Andršová, Justýna ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na vybrané aspekty procesu čechizace Českých Budějovic od poloviny 19. století do počátku 20. století, které sleduje především v těchto oblastech: hospodářský rozvoj, vývoj struktury obyvatelstva a politické soupeření na úrovni obecní samosprávy. V souvislosti s vývojem struktury obyvatelstva se práce zaměřuje zejména na otázku ambivalentnosti národnostní identifikace. V oblasti proměn hospodářství je důraz kladen zejména na dobový vývoj hospodářského života ve městě a soupeření českých a německých aktérů tohoto dění. Na rovině politické soutěže práce sleduje mechanismy obecní samosprávy a voleb, které do velké míry zapříčinily specifický vývoj národnostní emancipace českých obyvatel Českých Budějovic nejen na politické úrovni. KLÍČOVÁ SLOVA České Budějovice, čechizace, česko-německé vztahy, obecní samospráva, struktura obyvatelstva
|
|
|
"Budiž světlo!" Veřejné osvětlení v českých městech v 19. a na počátku 20. století
Jelínek, David ; Himl, Pavel (vedoucí práce) ; Pokludová, Andrea (oponent)
Fenomén zavádění veřejného osvětlení se v českých městech pojí především s nárůstem obyvatelstva v regionálně významných centrech průmyslu, obchodu, řemesla, nebo správy. Tato práce si na rozdíl od klasických historiografických monografií klade za cíl zkoumat, jakým způsobem k zavádění veřejného osvětlení docházelo, kdo se na něm podílel a co všechno se s tím pojilo. Za pomoci analýzy literárních pramenů, zejména pak novinových (jak celozemských, tak lokálních) článků a archivních záznamů se práce snaží poukázat na atributy světla nejen jako čistě praktického městského prvku, ale také jako nositele symbolických rovin bezpečnosti a pokroku. Ukázalo se, že světlo hrálo důležitou roli jako udržovatel bezpečnosti a svou přítomností předcházelo kriminálnímu jednání. Dále vyšlo najevo, že světlo chápáno jako projev civilizace, vzdělanosti a pokroku. Mít na ulicích veřejné osvětlení tedy nebylo otázkou pouze praktickou, ale mělo i svou rovinu symbolickou. To se také odráželo ve volebních programech místních politických stran. Nebyly to však obce, kdo vynaložil značné náklady na modernizaci světlené infrastruktury (založení plynáren, elektráren, položení potrubí), byly to soukromé subjekty, které s obcemi uzavíraly smlouvy na desetiletí. Poměrně záhy se však ukázalo, že se jedná o velmi výnosný podnik,...
|
|
|
Vytváření národní politické kultury v Čechách v letech 1848-1868, Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií
Shinohara, Taku ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Hojda, Zdeněk (oponent) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Vytváření národně politické kultury v Čechách v letech 1848-1868 - Pokus o přemostění mezi sociální a kulturní historií - (Resumé) Taku Shinohara Předložená práce se zaměří na problematiku vytváření české národní společnosti hlavně na venkově v období po revoluci 1848 až do upevnění dualistické monarchie po ztroskotání fundamentálních článků. Proces vytváření české společnosti po zrušení poddanství lze časově rozdělit z hlediska dobové české měšťanské politiky i společenské situace na tři období: období od roku 1848 do 70. let 19. století, období do přelomu století a období do první světové války. Toto první období je charakterizováno zásadní proměnou venkovského společenství po zrušení poddanství a pozvolným pronikáním norem a životní kultury občanské společnosti. Politická mobilizace národního hnutí se neuskutečnila pevnou organizací politických stran, ale spíš volnou sítí lokálních honorací, především různými spolky a samosprávnými orgány. Práce zdůrazňuje, že politickou mobilizaci národních stran (národní poutě, slavnosti a jiné různé manifestace) v tomto období neumožnily jen politicky nebo zájmově stanovené cíle v úzkém slova smyslu, ale základní přeměna společenských vztahů a způsobu kulturně-společenského vnímání venkovského obyvatelstva. Revoluce roku 1848 sice z politického a mocenského hlediska...
|
|
|
Podještědská obec Hradčany v příběhu soudobých dějin
Havelka, Jan ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Doležalová, Eva (oponent)
Tato diplomová práce navazuje na autorovu bakalářskou práci Podještědská osada Hradčany na prahu soudobých dějin v příbězích pamětníků 1914-1948 a v intencích regionální historie a mikrohistorie se zaměří na probádání obce Hradčany u Českého Dubu s akcentem na soudobé dějiny. Komplexně se budeme zabývat kulturně-historickými a politicko-historickými problémy a fenomény druhé poloviny 20. století, počínaje únorem 1948, pokračujíce kolektivizací a zánikem selského stavu ale i zánikem samotné obce Hradčany v rámci zřizování střediskových obcí v roce 1976. Tak se vlastně zamyslíme nad směry vývoje smyšlení venkovského člověka od sedláka k chalupníkovi, od agrárníka ke komunistovi. Autor zásadním způsobem rozšiřuje pramennou a vůbec zdrojovou základnu i téma. Na rozdíl od bakalářské práce je sledována celá obec včetně všech svých osad. Komparací s prameny k okolním obcím by měl vzniknout syntetický pramen jako obecný obraz podještědské obce v daném období. Další bádání jsou vedena vedle archivních studií i metodou orální historie a hodnocením četných obrazových materiálů. Práce je v zásadě syntézou, suplující v patřičné odborné rovině ztracenou obecní kroniku.
|
|
|
Jindřich Šolc a jeho činnost v čele pražské obecní samosprávy
Bendlová, Markéta ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Svatošová, Hana (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je prostřednictvím pražského starosty Jindřicha Šolce zmapovat poměry panující na staroměstské radnici mezi lety 1887 a 1893. Úvodní pasáže se zabývají rozvojem hlavního města Království českého ve druhé polovině devatenáctého století a osobním i veřejným životem Jindřicha Šolce. Hlavní pozornost je soustředěna na práci s pramenným materiálem uloženým v Archivu hlavního města Prahy a dobovým tiskem reflektujícím každodenní dění. Pojednání klade důraz na rozbor událostí vzbuzujících zájem veřejnosti a usiluje o vytyčení nejpalčivějších problémů i nejvýznamnějších úspěchů tehdejší samosprávy. Líčí starostův ne zcela běžný nástup do úřadu a na příkladu dvou afér se snaží poukázat na jeho nelehké postavení. Sleduje realizaci vybraných obecních podniků, zachycuje obtíže spojené s jazykovou otázkou a zkoumá vývoj vztahů mezi staročeskou většinou a mladočeskou opozicí. Přibližuje průběh volebních bojů vedoucích k odchodu Jindřicha Šolce z komunální politiky a uzavření radničního kompromisu, který zajistil Národní straně svobodomyslné výraznější zastoupení v městské radě. Klíčová slova: Jindřich Šolc, Praha, obecní samospráva, starosta, sbor obecních starších, městská rada, staroměstská radnice, staročeši, mladočeši
|
host ::
RSS.